Umělecké soustružení dřeva, Petr Skácel
Vančurova 5, 779 00 Olomouc
e-mail grafikajinak@seznam.cz, telefon 775077842
Webdesign © 2008 Grafikajinak

Vlastnosti dřevin

Dřevo je organický materiál rostlinného původu. Největší podíl jeho skladby zaujímá celulóza (cca 42%), dále hemicelulózy (cca 26%) a lignin (cca 25%). Zbytek tvoří acetyl (cca 2%), popeloviny (0,3 %), škroby a tuky (cca 1,8%), bílkoviny (cca 1%), třísloviny (cca 0,1%), pryskyřičné látky (cca 1,6%) a ve stopovém množství barviva, alkaloidy, glykosidy a ostatní složky.
Dřevo je anizotropní materiál. V různých směrech má různé vlastnosti, protože obsahuje tzv. vlákna. Ve skutečnosti se jedná o 1 až 8 mm dlouhé buňky. Tato vlákna jsou rostlá přibližně rovnoběžně. Hodně fyzikálních vlastností dřeva (navlhavost, sesychavost, mechanické vlastnosti, elektrická, tepelná a akustická vodivost, vzhled dřeva, zpracovatelnost …) se v závislosti na směru k vláknům liší.
Jednou z hlavních fyzikálních vlastností dřeva je jeho vlhkost. Vlhkostí dřeva rozumíme podíl obsahu vody v něm. Podíl ostatních složek dřeva označujeme souhrnným názvem sušina. Dřevo je materiálem hygroskopickým. Má tendenci uchovávat svoji vlhkost v rovnovážné poloze a ta je závislá na vlastnostech (zejména vlhkosti a teplotě) okolí. Protože uvedené vlastnosti okolí jsou proměnné, mění se i vlhkost dřeva. Na vlhkosti dřeva závisí hodně jeho dalších vlastností, a proto by při určování jejich hodnot neměl chybět ani údaj o vlhkosti.
Ztrácí-li dřevo vlhkost, sesychá (zmenšuje své rozměry). V případě, že dřevo navlhá, absorbuje do sebe vlhkost ze svého okolí, bobtná (své rozměry zvětšuje).
Střídavému sesýchání a bobtnání se říká pracování dřeva. (Pozn. redakce: dřevo bobtná a sesychá pouze při změnách vlhkosti v intervalu od absolutně suchého dřeva do bodu nasycení vláken - vlhkost dřeva, při které jsou buněčné stěny nasycené vodou, ale v lumenech voda není - cca 30%. Nad touto hranicí se již rozměry dřeva nemění - pouze se naplňují či vyprazdňují lumeny buněk.)
Typickou veličinou, která se s vlhkostí mění je hustota. Hustota běžně používaných druhů dřeva pohybuje se od 800 kg.m-3 (smrk, borovice) do 1100 kg.m-3 (švestka, habr) v syrovém stavu. Při vlhkosti w=13% (procentický podíl hmotnosti vlhkosti ve vzorku a hmotnosti celého vzorku - vlhkosti a sušiny) od 480 kg.m-3 (smrk, borovice) do 800 kg.m-3 (švestka, habr). Numericky nebo pomocí grafů lze hustotu přepočítávat pro různé vlhkosti. To je důležité například při projekci nejrůznějších konstrukcí. V případě extrémně nepříznivých podmínek se může hmotnost navržené konstrukce zvýšit či snížit až o desítky procent.

druh dřeva hustota* [kg/m3] objemové sesychání [%] pevnost v tlaku [N/mm2] pevnost v ohybu [N/mm2]
Listnáče
akát 580-770-900 11,4-12,2 62-72-81 103-136-169
buk 540-720-910 14,0-17,9-21,0 41-62-99 74-123-210
dub bílý 710-775-820 11,3-15,6-20,4 46-52-55 88-111-128
dub červený 550-700-980 12,9-13,3 39-61 89-130
jasan 450-690-860 12,8-13,6 23-52-80 58-105-210
javor 530-630-790 11,5-11,8 29-49-72 50-95-140
jilm horní 480-680-850 14,3-18,0-22,9 33-46-56 65-72-111
kaštan 590-620-660 11,3-11,6 40-52-57 64-77-91
olše lepkavá 490-550-640 12,6-14,2 31-55-77 44-97-172
ořech 570-680-810 13,4-14,0 47-72-89 99-147-178
osika 400-490-600 11,0-12,8 25-40 52-60
topol 410-450-560 10,7-14,3 26-35-56 43-60-94
Jehličnany
borovice obecná 330-510-890 11,2-12,4 35-55-94 41-80-205
borovice vejmutovka 340-400-500 8,3-9,7 28-34-43 41-61-71
douglaska 350-510-750 11,5-12,5 43-68 68-89
jedle 350-450-750 10,2-11,5 31-47-59 47-73-118
modřín 440-590-850 11,4-15,0 41-55-81 64-95-132
smrk 330-470-680 11,6-12,0 33-50-79 49-78-136
thuje 330-390-460 6,5-7,6 29-35 48-55
*Hustota měřená při 12-15% vlhkosti
© 2008 by Petr Skácel - Grafikajinak